Konečně. Zaměstnanci si začali uvědomovat své sociální postavení a nutnost odborového členství. Odborům nejenže přestali po více než čtvrt století ubývat členové, ale naopak přibývají. Potěšitelné je, že se k odborům hlásí i mladší generace zaměstnanců. Už pochopili, že odbory nejsou instituce, ale my, zaměstnanci.

 

Největší odborová centrála - ČMKOS - sdružuje přes 320 000 zaměstnanců a nyní má zhruba o 30 000 členů více než v roce 2015. K růstu zájmu pravděpodobně přispěla i kampaň „Konec levné práce“, zahájená v roce 2015. Od začátku kampaně bylo založeno téměř 250 nových odborových organizací.

Např. Svaz Kovo Mladá Boleslav eviduje 32 000 odborářů, zatímco před čtyřmi lety to bylo jen 20 000. Menší samostatné svazy jich sdružují více jak 100 000 a každým rokem rovněž přibývají.

 

Růst je samozřejmě potěšitelný, ale i tak Česká republika stále patří v Evropě k zemím s nejnižším zastoupením zaměstnanců v odborech (14,6 % v roce 2017). A není náhodou, že procentuálně nejvíce (90% a více) zaměstnanců je odborově organizováno v severských zemích, které mají nejvyšší životní úroveň.

Zdroj: Aktualne.cz (Redakčně zkráceno)

 

A jak je na tom Letiště Praha, a.s.?

Stručně řečeno odborářů nepřibývá.

Letiště Praha, a.s, mělo ke konci loňského roku 2018 zhruba 2650 zaměstnanců. Počet členů odborů se pohybuje dlouhodobě kolem 700 členů, což bylo za rok 2018 cca 26% všech zaměstnanců. Není to málo, ale i tak se letiště v resortu dopravy pohybuje jen někde uprostřed pomyslného žebříčku. A jak známo firmy s většinovým podílem odborářů pak mají obvykle větší váhu při kolektivním vyjednávání se zaměstnavatelem.

Příčin může být několik.

 

    1. Naši zaměstnanci jsou spokojeni jak se mzdou, či benefity a nevidí tedy důvody podpořit odbory svým členstvím. S tím ale nekoresponduje fakt, že je výbor naší 1. ZOO neustále oslovován, a někdy i slovně napadán nespokojenci. A nejen odboráři, ale i neodboráři, což je paradox, protože jejich neangažovanost v odborech je právě příčinou nenaplnění jejich představ.
    2. Neznalost výhod spojených s členstvím v odborech. Počínaje bezplatným právním poradenstvím, či zastupování před soudem u pracovněprávních sporů. Odboráři mají navíc nárok na výhodnější podmínky při sjednávání dovolené, například s partnerskou cestovní kanceláří nebo v rekreačních zařízeních (viz ODBORY plus). Slevy na auta, apod. V neposlední řadě i možnost levnějšího mobilního tarifu.
  • Nechceme platit příspěvky a živit z nich odborové funkcionáře

 

To je častý argument, ale není založen na realitě. Členské příspěvky ve výši 1% ze mzdy jsou určeny k pokrytí nákladů běžné činnosti výboru ve prospěch zaměstnanců. Část se odvádí na OSD, který je využívá mj. k úhradě právního poradenství, externistů, auditorů a jiných specialistů, na školení členů výborů apod. Některé náklady proplácí stát. Ano, část je určena i na mzdy odborových funkcionářů OSD a ČMKOS. Ale vzhledem k tomu, že si příspěvky může zaměstnanec odečíst z daně z příjmů fyzických osob, a to až do výše 3000,- Kč za zdaňovací období, tak že v podstatě pro zaměstnance „nula od nuly pošla“.

Nemalá část se pak vrací každoročně odborářům ve formě novoročního daru (1000,- Kč) a příspěvku při narození dítěte (3000,- Kč základní organizace; + 1000,- OSD).

 

Marek Sedlák

Předseda výboru 1. ZOO